Plochá dráha ve světě

Mistrovství světa jednotlivců se zrodilo v roce 1936. Podle návrhu britské federace a podle jejích pravidel ho oficiálně uznala mezinárodní motocyklová federace FIM. Byl stanoven tříkolový systém. Kvalifikační kola, mistrovská kola a velké finále. Ve čtvrtek 10. září 1936 se uskutečnilo první mistrovství světa na anglickém stadiónu ve Wembley (který byl do roku 1960, tedy šestnáctkrát, dějištěm světového finále), kde stadión zaplnilo 65 000 diváků. Závod byl velmi dramatický a po dvaceti jízdách zvítězil Lionel Van Praag (AUS) z domácího klubu Wembley. Tato soutěž se postupem času stala velmi populární a s různými změnami se zachovala do dnešní podoby Speedway Grand Prix. Československá účast v mistrovství světa jednotlivců začala v roce 1964, kdy se do finále ve švédském Göteborgu probojoval Jaroslav Volf st., který nakonec skončil předposlední. Mezi nejznámější a nejúspěšnější plochodrážní jezdce světa na klasické ploché dráze patří Ivan Mauger (NZ), Tony Rickardsson (SWE), Ove Fundin (SWE), Barry Briggs (NZ) a Hans Nielsen (DNK).

Jako druhá nejdůležitější soutěž v plochodrážním sportu se v roce 1960 zrodilo mistrovství světa družstev. Prvním držitelem titulu se stali Švédové na domácí dráze v Göteborgu. Naši závodníci tehdy vybojovali bronzové medaile. Soutěž mistrovství světa družstev se v průběhu let značně změnila a dnes závodí družstva o trofej slavného švédského a světového plochodrážníka Ove Fundina v soutěži pod názvem Speedway World Cup.

Mistrovství světa dvojic bylo pořádáno pod patronací FIM od roku 1970 do roku 1993. První závod se jel již v roce 1969 ve švédském Stockholmu, ale nejednalo se ještě o oficiální závod mistrovství světa. To bylo uspořádáno až o rok později ve švédském Malmö, kde zvítězil Nový Zéland zásluhou Ronnie Moora a Ivana Maugera. Dnes se koná mistrovství dvojic pod záštitou evropské motocyklové federace UEM.

Také junioři mají své mistrovství světa. Tato věková kategorie závodí v mistrovské soutěži již od roku 1977 (do roku 1987 byly závody pořádány jako mistrovství Evropy). Teprve v roce 1988 byly závody pořádány jako mistrovství světa. Pořadatelem prvního mistrovství světa juniorů se stalo české město Slaný a ve světovém finále tehdy zvítězil švédský závodník Peter Nahlin. Od roku 2005 je pro juniorskou kategorii plochodrážních jezdců pořádáno také mistrovství světa družstev.

Dlouhá plochá dráha má velmi dlouhou tradici. Na pískových a travnatých oválech se jezdilo o mnoho dříve než na klasických škvárových. Zatímco se však první mistrovství světa na krátké dráze konalo již v roce 1936, na dlouhé bylo vypsáno teprve v roce 1971. Před tím se však čtrnáct let jezdilo alespoň mistrovství Evropy. Krátká plochá dráha dostala velmi brzo zásluhou Angličanů pevná pravidla. Dlouhá dráha nebyla dlouho sjednocena. Jezdilo se jak na trávě, tak na písku. V dnešní době se však již ustálil systém jednotlivých závodů a mistrovství světa se jezdí na několik závodů Grand Prix. Zatímco v historii závodili mnozí úspěšní jezdci z krátkých drah také úspěšně na dlouhých drahách, v dnešní době nejúspěšnější jezdci klasických drah na dlouhých drahách nezávodí. Historicky úspěšnými jezdci na dlouhých drahách jsou Simon Wigg (GBR) a Gerd Riss (DEU).

Vzhledem k tomu, že plochá dráha je sezónním sportem (závody začínají obvykle koncem dubna a končí začátkem října), začaly se během zimních měsíců jezdit soutěže na ledě. Stalo se tak ve třicátých letech, tedy asi ve stejné době, kdy nastal velký rozmach plochodrážního sportu na travnatých a pískových drahách. Od začátku patřila tato disciplína k nejobtížnějším a nejnebezpečnějším, jelikož se závodilo na speciálních strojích se hřeby v pneumatikách. Mezinárodní motocyklová federace FIM vyhlásila první mistrovství světa na ledové ploché dráze v roce 1966. Pořadatelem se stalo ruské město Ufa a domácí jezdec Gabdrachman Kadyrov se stal prvním mistrem světa. Čeští plochodrážní jezdci zaznamenali v této disciplíně největší úspěchy, když se mistry světa stali v roce 1970 Antonín Šváb a v roce 1974 Milan Špinka. Dnes se jezdí mistrovství světa na ledové ploché dráze formou závodů Grand Prix. Ledová plochá dráha je nejvíce populární ve Švédsku a Rusku, odkud také pocházejí nejúspěšnější jezdci. Od roku 1979 se jezdí také mistrovství světa družstev na ledové ploché dráze.

     Kalendář vybraných závodů v roce 2024

     Výsledky vybraných závodů v roce 2024

Nahoru