Plochodrážní disciplíny

Plochá dráha se podle druhu dráhy, na které se závodí, dělí na klasickou krátkou, dlouhou, travnatou a ledovou. Jsou pořádány soutěže jednotlivců, dvojic a družstev. Nejprestižnější a nejstarší soutěží je závod jednotlivců, který se klasickým systémem jezdí se 16ti jezdci. Závodí se ve 20 rozjížďkách po 4 jezdcích. Ledová plochá dráha se jezdí odlišným stylem než klasická plochá dráha na škvárových oválech (Foto: Pavel Fišer) Závodníci v jednotlivých jízdách získávají body podle pořadí v cíli (1. - 3, 2. - 2, 3. - 1, 4. - 0) a vítězem se stává ten, který nasbírá nejvíce bodů v celém závodě. Tímto systémem se závody jednotlivců pořádají i dnes. Existují také jiné soutěže, jako závody dvojic a družstev, ale i jednotlivců, kdy může být systém závodu odlišný. Při závodech dvojic získávají závodníci v jednotlivých jízdách body 4, 3, 2, 0. V některých disciplínách jsou pořádány také závody pro juniorskou kategorii, která se dělí do 19 a do 21 let. Závody pro juniory do 19 let pořádá evropská motocyklová federace UEM, závody pro juniory do 21 let pořádá světová motocyklová federace FIM. Od roku 2012 byla v evropských juniorských závodech zvýšena věková kategorie do 21 let.
Hřeby v pneumatice motocyklu pro ledovou plochou dráhu (Foto: Pavel Fišer) Pokud mají dráhy délku 800 m a více, jedná se již o dlouhou plochou dráhu. Závody se pořádají podobným systémem jako závody na klasické ploché dráze. Vzhledem k tomu, že dlouhé dráhy bývají širší než krátké, většinou umožňují start šesti závodníkům. Dlouhá dráha se v dřívějších dobách jezdila na písku i na trávě. Teprve na konci dvacátého století byl vytvořen systém závodů a vznikly dvě disciplíny - dlouhá plochá dráha a travnatá plochá dráha.
Jelikož je plochá dráha sezónním sportem, začaly se během zimních měsíců jezdit soutěže na ledě. Tato disciplína patří k nejobtížnějším a nejnebezpečnějším, protože se závodí na motocyklech se hřeby v pneumatikách.

Plochodrážní závody

Nejkvalitnější plochodrážní soutěže probíhají ve Velké Británii, Polsku, Švédsku a Dánsku, kde je také plochá dráha velmi oblíbeným a sledovaným sportem. V těchto státech se konají nejprestižnější ligové soutěže na ploché dráze, kterých se účastní nejlepší závodníci světa. Zejména v sousedním Polsku je plochá dráha Stupně vítězů po finále individuálního mistrovství Polska v roce 2012 (Zielona Gora), zleva: Rafal Okoniewski, Tomasz Jedrzejak a Krzysztof Buczkowski (Zdroj: www.sport.zgora.pl) téměř národním sportem a individuální mistrovství Polska a Extraliga jsou povážovány ze velmi kvalitní plochodrážní soutěže. Individuální mistrovství Polska se i dnes jezdí klasickým způsobem čtvrtfinálových a semifinálových závodů s jedním finálem. Prestižními jsou závody mistrovství světa (MS) a mistrovství Evropy (ME). Většinou jsou pořádány systémem předkol, čtvrtfinále, semifinále a finále. Tyto soutěže jsou pořádány pod patronací světové motocyklové federace FIM a evropské motocyklové federace UEM.
Závody jednotlivců jsou nejstarší soutěží, první MS bylo uspořádáno již v roce 1936 ve Wembley ve Velké Británii. Plochodrážník Jaroslav Volf st. se poprvé v historii za Československo probojoval do světového finále v roce 1964 v Göteborgu, kde skončil předposlední. Mistrovství světa jednotlivců se jezdí prakticky stále stejným systémem a vrcholí nejatraktivnějším a nejprestižnějším seriálem závodů Speedway Grand Prix, který se pořádá od roku 1995. Právě v tomto seriálu zaznamenal český závodník Lukáš Dryml největší úspěchy pro Českou republiku, když se několikrát probojoval na stupně vítězů.
Mistrovství Evropy jednotlivců se pořádalo od roku 1955 do roku 1975 a sloužilo jako kvalifikace pro mistrovství světa. Poté byl vytvořen jiný systém kvalifikace pro mistrovství světa a mistrovství Evropy bylo obnoveno v roce 2001 pod hlavičkou evropské motocyklové federace UEM a kvalifikace se jezdí klasickým tříkolovým systémem. Od roku 2012 se finále jezdí jako seriál několika závodů.
Nejatraktivnějším seriálem závodů jednotlivců na ploché dráze je Speedway Grand Prix, kde je možné vidět nejlepší závodníky světa (Foto: Pavel Fišer) Závody družstev se jezdí od roku 1960, kdy se první finále konalo ve švédském Göteborgu. Tehdy zvítězili domácí závodníci a naši skončili na třetím místě ve složení Antonín Kasper st., Luboš Tomíček nejst., Jaroslav Machač a František Richter. Tato soutěž doznala značných změn v systému pořádání závodů a od roku 2001 se jezdí pod názvem Speedway World Cup. Vítězné družstvo získá trofej velice úspěšného a slavného švédského závodníka Ove Fundina.
Mistrovství světa dvojic se poprvé konalo v roce 1970 ve švédském Malmö. Zvítězili závodníci z Nového Zélandu – Ivan Mauger a Ronnie Moore. Naši závodníci se zúčastnili již prvního neoficiálního mistrovství světa v roce 1969 ve švédském Stockholmu ve složení Jan Holub a Zdeněk Majstr a skončili na pátém místě. V letech 1970 až 1993 bylo pořádáno mistrovství dvojic pod záštitou mezinárodní motocyklové federace FIM, poté převzala organizování závodu evropská motocyklová federace UEM a dnes se tyto závody pořádají jako ME.
Závody juniorů (dnes do 21 let) mají již také značně dlouhou tradici, pořádají se již od roku 1977. První závod byl uspořádán v dánském Vojensu a zvítězil domácí jezdec Alf Busk. Do roku 1987 byly závody juniorů pořádány jako ME, od roku 1988 se pořádají jako MS. Dnes se finále jezdí jako seriál několika závodů. První MS bylo uspořádáno v České republice ve Slaném. V této disciplíně dosáhli čeští reprezentanti několika úspěchů. V roce 1982 se stal Antonín Kasper ml. v německém Pockingu mistrem Evropy a v roce 2002 se na domací dráze ve Slaném stal Lukáš Dryml mistrem světa, když v rozjezdu o první místo porazil polského závodníka Krzysztofa Kasprzaka. Travnatá plochá dráha (Foto: Pavel Fišer) Kvalifikace pro závody mistrovství světa juniorů se jezdí klasickým tříkolovým systémem a od roku 2010 se finále jezdí jako seriál několika závodů.
Přestože dlouhá plochá dráha má velmi dlouhou tradici, první mistrovství světa se konalo až v roce 1971. Před tím se čtrnáct let jezdilo alespoň mistrovství Evropy. Dnes se závody na dlouhé dráze pořádají systémem kvalifikačních závodů a vrcholí seriálem závodů Grand Prix. Prvním mistrem světa se v roce 1971 v norském Oslu stal legendární Ivan Mauger z Nového Zélandu.
Během zimních měsíců se jezdí závody na ledě, především ve Skandinávii a Rusku. První závody mistrovství světa byly uspořádány v roce 1966 v ruské Ufě. Mistrem světa se stal domácí závodník Gabdrachman Kadyrov, který titul ještě několikrát obhájil. Na ledové ploché dráze zaznamenali českoslovenští jezdci největší úspěchy, když se v roce 1970 stal mistrem světa Antonín Šváb st. a v roce 1974 Milan Špinka. Tato disciplína je nejpopulárnější ve Švédsku a v Rusku, odkud pocházejí také nejúspěšnější závodníci. Dnes se jezdí mistrovství světa stejně jako na krátké a dlouhé dráze formou závodů Grand Prix. Od roku 1979 se jezdí MS družstev a v nedávné době se začalo také pořádat ME.
V České republice je nejznámějším a zároveň jedním z nejstarších závodů na ploché dráze pardubická Zlatá přilba.

Krátká plochá dráha




Fédération Internationale de Motocyclisme Union Européenne de Motocyclisme Autoklub České republiky

Nahoru