Dráhová cyklistika

Jedná se o odvětví rychlostní cyklistiky provozované na uměle vybudovaných drahách zvaných velodromy. Jízdní kolo nemělo zpočátku pneumatiky, jízda na Dráhové závody v roce 1911 na dřevěné dráze silnici nebyla příjemná, a proto se začalo jezdit v upravených jízdárnách s rovnou dráhou. Nejstarší dráhy byly stavěny v USA, v Evropě byly první dráhy budovány kolem roku 1870 v Anglii a Francii. Velodrom má přesně dané parametry a dráhu tvoří uzavřený okruh o délce přibližně od 150 m do 400 m. Dráha je ohraničena na vnější straně dřevěným hrazením a uvnitř 50 až 100 cm širokým Závody na cyklistické dráze dnes vodorovným chodníkem, který umožňuje přejít pomalou jízdou v zastavení při defektech v klopených zatáčkách. V závodu je jízda na chodníku zakázána. Dnes jsou standardem délky 250; 333,33 nebo 400 m. Šířka dráhy se pohybuje většinou kolem 8 m. Okruh má dvě "rovinky" a dvě "zatáčky". V rovinkách je klopení mírné, okolo 10 stupňů, v zatáčkách až 42 stupňů. Materiálem je nejčastěji dřevo (parkety) Moderní velodrom v Londýně na krytých drahách nebo beton na venkovních drahách. Ve vzdálenosti dvacet centimetrů od vnitřního okraje je vyznačena černá čára, jejíž délka je úřední délkou závodní dráhy. Od ní ve vzdálenosti 70 cm bývá červená čára, která označuje území, v němž má ve sprintu jet první jezdec. Dráha se projíždí směrem proti pohybu hodinových ručiček, tj. zprava doleva. Na konci cílové rovinky je vyznačena cílová čára (černá uprostřed bílého pruhu), která je současně startovní Dráhovka Duratec čarou pro většinu závodů. Ve středu každé rovinky je příčná čára k vyznačení cíle stíhacích jízd. U cíle je umístěn ukazatel počtu ujetých kol a zvonec pro oznamování posledního kola před bodováním nebo před koncem závodu.

Bicykly pro dráhovou cyklistiku, tzv. "dráhovky", se výrazně odlišují od bicyklů silničních tím, že postrádají brzdy a mají pevný náboj zadního kola s jedním převodem.

Na dráze se jezdí mnoho disciplín - individuálních i týmových. Jezdí se jak Závody ve sprintu krátké sprinty, tak vytrvalostní závody. Jejich podstatou může být dosažení co nejlepšího času, předstižení protivníka či získání většího počtu bodů. V podstatě lze dráhové závody rozlišit na sprinterské a vytrvalostní. Někdy jsou kombinované do vícebojů zvaných omnium.

Sprinterské disciplíny - sprint a týmový sprint, keirin, závod na čas jednotlivců Šestidenní závody dvojic s pevným startem (většinou 500 a 1000 m).

Vytrvalostní disciplíny - stíhací závod (jednotlivců a družstev), bodovací závod, závod dvojic (madison), vylučovací závod.

Šestidenní závody - jezdí se převážně v zimní části sezóny. Závodí se především ve dvojicích, ale mnohdy jsou přidány i jiné disciplíny. Závodí se celých šest dnů ve večerních hodinách - třeba od šesti večer do jedné ráno. Závody jsou to spíše exhibiční, ale přesto se závodí intenzívně.

Nejvýznamnějšími mezinárodními závody této cyklistické disciplíny jsou mistrovství světa (MS) a mistrovství Evropy (ME), Světový pohár a některé šestidenní závody s velkou a mnohaletou tradicí.


Kalendář dráhové cyklistiky     Kalendář vybraných závodů v sezóně 2024-2025


Union Cycliste Internationale Union Européenne de Cyclisme Český svaz cyklistiky

Nahoru