Dráhová cyklistika
Jedná se o odvětví rychlostní cyklistiky provozované na uměle vybudovaných
drahách zvaných velodromy. Jízdní kolo nemělo zpočátku pneumatiky, jízda na
silnici nebyla příjemná, a proto se začalo jezdit v upravených jízdárnách s
rovnou dráhou. Nejstarší dráhy byly stavěny v USA, v Evropě byly první dráhy
budovány kolem roku 1870 v Anglii a Francii. Velodrom má přesně dané parametry
a dráhu tvoří uzavřený okruh o délce přibližně od 150 m do 400 m. Dráha je
ohraničena na vnější straně dřevěným hrazením a uvnitř 50 až 100 cm širokým
vodorovným chodníkem, který umožňuje přejít pomalou jízdou v zastavení při
defektech v klopených zatáčkách. V závodu je jízda na chodníku zakázána. Dnes
jsou standardem délky 250; 333,33 nebo 400 m. Šířka dráhy se pohybuje většinou
kolem 8 m. Okruh má dvě "rovinky" a dvě "zatáčky". V rovinkách je klopení mírné,
okolo 10 stupňů, v zatáčkách až 42 stupňů. Materiálem je nejčastěji dřevo (parkety)
na krytých drahách nebo beton na venkovních drahách. Ve vzdálenosti dvacet
centimetrů od vnitřního okraje je vyznačena černá čára, jejíž délka je úřední
délkou závodní dráhy. Od ní ve vzdálenosti 70 cm bývá červená čára, která
označuje území, v němž má ve sprintu jet první jezdec. Dráha se projíždí směrem
proti pohybu hodinových ručiček, tj. zprava doleva. Na konci cílové rovinky je
vyznačena cílová čára (černá uprostřed bílého pruhu), která je současně startovní
čarou pro většinu závodů. Ve středu každé rovinky je příčná čára k vyznačení
cíle stíhacích jízd. U cíle je umístěn ukazatel počtu ujetých kol a zvonec pro
oznamování posledního kola před bodováním nebo před koncem závodu.
Bicykly pro dráhovou cyklistiku, tzv. "dráhovky", se výrazně odlišují od bicyklů silničních tím, že postrádají brzdy a mají pevný náboj zadního kola s jedním převodem.
Na dráze se jezdí mnoho disciplín - individuálních i týmových. Jezdí se jak
krátké sprinty, tak vytrvalostní závody. Jejich podstatou může být dosažení co
nejlepšího času, předstižení protivníka či získání většího počtu bodů. V podstatě
lze dráhové závody rozlišit na sprinterské a vytrvalostní. Někdy jsou kombinované
do vícebojů zvaných omnium.
Sprinterské disciplíny - sprint a týmový sprint, keirin, závod na čas jednotlivců
s pevným startem (většinou 500 a 1000 m).
Vytrvalostní disciplíny - stíhací závod (jednotlivců a družstev), bodovací závod, závod dvojic (madison), vylučovací závod.
Šestidenní závody - jezdí se převážně v zimní části sezóny. Závodí se především ve dvojicích, ale mnohdy jsou přidány i jiné disciplíny. Závodí se celých šest dnů ve večerních hodinách - třeba od šesti večer do jedné ráno. Závody jsou to spíše exhibiční, ale přesto se závodí intenzívně.
Nejvýznamnějšími mezinárodními závody této cyklistické disciplíny jsou mistrovství světa (MS) a mistrovství Evropy (ME), Světový pohár a některé šestidenní závody s velkou a mnohaletou tradicí.
Kalendář vybraných závodů v sezóně 2024-2025
