Disciplíny dráhové cyklistiky

Na dráze se jezdí mnoho disciplín, individuálních i týmových. Jejich podstatou může být dosažení co nejlepšího času, předstižení protivníka či získání většího počtu bodů. V podstatě lze dráhové disciplíny rozlišit na sprinterské a vytrvalostní. Francesco Moser (ITA) posunul na velodromu ve Stuttgartu na konci 80-tých let rekord v hodinovce až na 51,151km Někdy jsou kombinované do vícebojů zvaných omnium.

Sprint

Český dráhař Pavel Buráň při závodě ve sprintu na mistrovství světa v německém Stuttgartu v roce 2003 (foto: Hennes Roth) Jede se na tři kola. Nejprve individuální kvalifikace, kdy se každému závodníkovi měří čas na posledních 200 m před cílem. Vybraný počet závodníků je pak podle kvalifikačních časů nasazen proti sobě do dvojic (nejrychlejší proti nejpomalejšímu atd.). Dále už proti sobě bojují vyřazovacím způsobem. Do dalšího kola postupuje vždy ten z dvojice cyklistů, který svého soupeře porazí ve dvou rozjížďkách.










Keirin

Závodníci při dráhové disciplíně keirin jezdí za dernou rychlostí až 70km/hod. Zpravidla se jede na vzdálenost kolem 2 km. Zpočátku skupina až 6 závodníků jede za motocyklem (tzv. dernou), který udává pozvolna se zvyšující tempo až do rychlosti kolem 50 km/h. Při nájezdu do předposledního kola motorový vodič odstoupí a závodníci spurtují do cíle.









Závod s pevným startem

Rychlobruslařka Claudia Pechsteinová (DEU) na německém dráhovém šampionátu v disciplíně 500 metrů s pevným startem v roce 2011 (foto: Profimedia) Zde je cílem v co nejkratším čase ujet vymezenou vzdálenost. V programu mistrovství světa jezdí muži 1 km a ženy 500 m s pevným startem.










Týmový sprint

Jezdci Dukly Brno při týmovém sprintu na dráhovém mistrovství světa v Apeldoorn (NLD) v roce 2011 (foto: Lenka Valová) Na protilehlých rovinkách proti sobě nastupují dvě družstva po třech jezdcích a závodí se na tři kola s pevným startem. Každý z členů družstva musí být na čele po dobu jednoho kola. První kolo jede družstvo ve třech, poté vedoucí jezdec odstoupí a přenechá vedení druhému, v nájezdu do třetího kola odstupuje i druhý z jezdců a úkolem zbývajícího je dorazit do cíle v co nejkratším čase. Pro tuto disciplínu se užíval i název olympijský sprint.





Stíhací závod

Britské cyklistky Danielle Kingová, Laura Trottová a Joanna Rowsellová vyhrály na dráhovém mistrovství světa v Melbourne (AUS) v roce 2012 stíhací závod družstev ve světovém rekordu (foto: Reuters) Stíhací závod neboli stíhačka je v individuální podobě disciplínou mužskou i ženskou. Pravidla určují pro muže trať 4 km, pro ženy 3 km, start je pevný. Podobně jako v disciplíně sprint se závodníci nejprve rozdělují podle kvalifikačních časů do dvojic. Posléze startují současně na protilehlých rovinkách a cílem je zdolat trať v rychlejším čase než soupeř. Pokud jeden ze závodníků soupeře dostihne ještě před zdoláním určené vzdálenosti, jízda okamžitě končí jeho vítězstvím. Obdobnou podobu má i stíhací závod družstev. Jedná se o disciplínu, ve které proti sobě stojí čtyřčlenná družstva (v ženském podání tříčlenná). Všichni členové každého družstva startují současně z jedné čáry, po startu se seřadí za sebe a pravidelným střídáním se snaží zdolat co nejrychleji stanovenou vzdálenost. Není nutné, aby jízdu dokončili všichni čtyři, počítá se čas třetího člena družstva.

Scratch

Scratch - Miroslav Svatek při MČR v dráhové cyklistice v Brně v roce 2012 (foto: SKC Prostějov) V tomto závodě startují všichni závodníci pohromadě a záměrem je jednoduše být první na cílové čáře po ujetí určitého počtu kol. Podle pravidel mezinárodní cyklistické federace UCI by měl být závod delší než 15km pro muže a delší než 10km pro ženy.







Bodovací závod

41. ročník bodovacího závodu na 500+1 kolo na brněnském velodromu v roce 2008 (foto: Vlastimil Homola) Větší skupina (okolo 30) individuálních závodníků se utkává na trati 40 km (muži) nebo 24 km (ženy). Závodníci jezdí po okruhu a snaží se sbírat body na prémiových sprintech, které jsou vypsány po každých 2 km (nebo 10 kolech). Vítězem se stane závodník s největším počtem dosažených bodů. Při rovnosti nasbíraných bodů rozhoduje umístění v závěrečném sprintu.





Vylučovací závod

Vylučovací závod - 11. ročník memoriálu Otmara Malečka v Prostějově. Jedná se o druh závodu, v jehož průběhu jsou někteří závodníci vyřazeni prostřednictvím různých kritérií. Nejrozšířenějšími druhy vylučovacích závodů jsou následující:

- závod jednotlivců nebo velmi zřídka dvoučlených družstev jako u madisonu, ve kterém je na konci každého kola nebo po určitém počtu kol poslední závodník protínající cílovou čáru vyloučen ze závodu. Pouze pár zbylých závodníků sprintuje do cíle. Takticky skutečné závodění se odehrává na konci závodního pole. Závodníci na začátku pole jedou plynule a klidně a ti vzadu se snaží ve vylučovacích kolech dostat dopředu a nalézt bezpečné místo. Ve výhodě jsou závodníci s dobrými nervy a zručností pro dráhu. Natahující se závodní pole znamená pády, které jsou při těchto závodech častější, zvláště mezi nezkušenými závodníky.

- závod podobný předchozímu, avšak odlišně místo posledního závodníka je vyloučen ze závodu první závodník protínající cílovou čáru. První závodník, který je odvolán se stává vítězem, druhý závodník, který je odvolán obsazuje druhé místo atd.

Závod dvojic (madison)

Čeští cyklisté Martin Bláha a Jiří Hochmann získali na mistrovství světa dráhařů v nizozemském Apeldoornu v roce 2011 stříbrné medaile v bodovacím závodu dvojic (foto: Reuters) Závodí větší počet (zpravidla do 18) dvojčlenných týmů na vzdálenost několika desítek kilometrů. Příslušníci každé dvojice se v závodě střídají; vždy jeden odpočívá a jede mírnějším tempem, zatímco druhý se jej snaží dojet o celé kolo. Poté si úlohy vymění. Závod je proložen bodovacími sprinty. Vítězí dvojice, která ujede nejdelší vzdálenost. Při ujetí stejné vzdálenosti rozhodují body v bodovacích sprintech. Pokud je shodný i bodový zisk, rozhoduje umístění v posledním bodovacím spurtu. Počet kol je jen orientační, záleží na délce drah.


Šestidenní závody

Bruno Risi (CHE) a Franco Marvulli (CHE) , vítězové šestidenních závodů dvojic v Dortmundu (DEU) v roce 2007 Šestidenní závody se jezdí převážně v zimní části sezóny. Závodí se především ve dvojicích, ale mnohdy jsou přidány i jiné disciplíny. Závodí se celých šest dnů ve večerních hodinách, třeba od osmnácti do jedné v noci. Závody jsou to spíše exhibiční, ale přesto se závodí intenzívně. Většinou se jedná o závody s velkou a mnohaletou tradicí.








Union Cycliste Internationale Union Européenne de Cyclisme Český svaz cyklistiky

Nahoru