Plochodrážní motocykly

Plochodrážní motocykly jsou speciální stroje, jejichž výrobou se zabývají převážně v Anglii, České republice a Itálii. Mezi významné výrobce patří zejména Weslake, Godden, Giuseppe Marzotto a česká Jawa, prodávána také pod ochrannou známkou JRM.
Historický plochodrážní motocykl (Zdroj: Východočeské muzeum v Pardubicích) Plochodrážní motory mají objem 500ccm a jsou typické vysokým zdvihem a vysokým kompresním poměrem. Jsou čtyřventilové, jednoválcové, chlazené vzduchem (max. výkon cca. 50 kW). Používaným palivem je methyl-alkohol, který umožňuje vysokou kompresi v motoru. Obsah palivové nádrže je 2 l, což dostačuje přibližně na 4 kola. Uložení na straně řetězu bývá zvětšeno rozšířením ložiska. Dno pístu je často zesíleno, aby byl zaručen odvod tepla pod sacími ventily. Pohon z klikové hřídele je přes předlohu a hnízdo. Z tohoto důvodu není tedy potřeba žádná převodovka. Pouze pro závody na dlouhých a na ledových drahách se používá dvourychlostní převodovka. Pohon nápravy je pak předurčen výběrem motoru a ozubeného kola zadní nápravy (rozety).
Zapalování se používá digitální. Mazání je oběhové a nejčastějším olejem je rycínový olej. Mazání motoru obstarává čerpadlo, jehož jedna polovina maže klikový mechanismus (odstřikující olej píst), druhá rozvod. Motocykl pro klasickou plochou dráhu (Foto: Pavel Fišer) U motorů, používaných pro silniční nebo terénní stroje, je použito dvojitého pístového čerpadla, které zaručuje cirkulaci oleje se suchou skříní. Protože pro tyto stroje jsou motory opatřeny převodovkou v bloku, je využito tohoto způsobu i k mazání převodovky, která tedy nemá obvyklé náplně oleje. Výhodou je snížení ztrát, které způsobují otáčející se kola v olejové lázni. Točivý moment motoru je přenášen částečně krytým primárním řetězem na ozubený věnec vícelamelové suché spojky a sekundárním řetězem na zadní kolo.
Přední kolo většinou bývá o něco menší než zadní kolo. Podvozek plochodrážních motocyklů tvoří jednoduchý rám, vyrobený většinou z ocelových trubek. Plochodrážní motocykly nemají žádné brzdy, jelikož se využívá brzdících účinků motoru. Jezdec používá při startu spojku a pak si po celou jízdu „hraje“ jen s plynem a s vlastním vyvažováním, po dojetí brzdí motorem.
Nejčastějšími poruchy na ploché dráze jsou problémy se zapalováním, karburátorem a spojkou.
Vývoj plochodrážních motocyklů ve fotografiích je možné nalézt na internetových stránkách www.webring.org.

Plochodrážní motocykly z Divišova

Továrna ESO, založená panem Jaroslavem Simandlem, výborným motocyklovým závodníkem, byla naším jediným podnikem, který se ve své době zabýval výhradně výrobou speciálních závodních motorů a motocyklů. Motocykl pro dlouhou plochou dráhu (Foto: Pavel Fišer) Jaroslav Simandl přestěhoval v roce 1948 svou nástrojařskou dílnu z pohraničí do Divišova a na přání svých spolujezdců, se kterými závodil v roce 1949 v Anglii na Šestidenní motocyklové soutěži, začal vyrábět ve své dílně náhradní díly na motory JAP, dříve u nás výhradně používaných pro závody na plochých drahách. Dokonce i zahraniční jezdci si v Divišově kupovali součásti (klikové mechanismy, ojnice, hlavy atd.) na své motory JAP. Postupně se továrna začala zabývat výrobou motorů zcela nové a moderní konstrukce. Největší péče byla při konstrukci samozřejmě věnována hlavě, tvaru spalovacího prostoru, sklonu a velikosti ventilů, stejně jako jejich časování, tedy tvarům vaček. Tyto motory se dobře osvědčily a někteří jezdci je dlouho používali.
Plochodrážní stroje Jawa z Divišova dosáhly mnoha sportovních úspěchů. V roce 1966 se plochodrážní motocykl z Divišova ocitl poprvé na stupni nejvyšším. Novozélanďan Barry Briggs se strojem Jawa zvítězil ve světovém finále jednotlivců. Tehdy se staly československé plochodrážní motocykly skutečným pojmem a jejich pozice byla na sklonku šedesátých let přímo neotřesitelná. V roce 1969 startovalo všech šestnáct účastníků světového finále jednotlivců na Jawách. V sedmdesátých letech minulého století se Jawě dokonce podařilo vytlačit ostatní značky ze světových závodních oválů. Motocykly měly výborné jízdní vlastnosti, dobrou akceleraci, snadnou údržbu a velkou životnost. Jawě se podařilo získat mnoho světových vavřínů během několika let.
Motocykl pro ledovou plochou dráhu (Foto: Pavel Fišer) Od roku 1963 začala Jawa vyvíjet motocykl pro ledovou plochou dráhu, na němž dosáhl Antonín Šváb st. (mimo jiné výborný cyklistický závodník poválečných let a později zaměstnanec divišovské Jawy) výborných výsledků a v roce 1970 se stal mistrem světa na ledové ploché dráze. Také motocykly pro dlouhou dráhu byly úspěšné. V roce 1973 vybojoval legendární závodník Ivan Mauger z Nového Zélandu, který patřil po mnoho let k nejlepším továrním jezdcům divišovské Jawy, titul mistra světa na dlouhé dráze. K našim závodníkům, kteří se podíleli na vývoji divišovských plochodrážních motocyklů, patřil především Jiří Štancl st. Byl dlouhá léta továrním jezdcem a pro divišovskou Jawu získal mnoho úspěchů.
Po listopadu 1989 vystoupil divišovský podnik z koncernu Jawa Týnec nad Sázavou a stal se samostatnou akciovou společností. Od roku 2007 prodává Jawa Divišov plochodrážní motocykly pod novou ochrannou známkou JRM – Jawa Racing Moto, protože podnik přišel o práva na slavnou značku. V roce 2012 prošla výroba plochodrážních motocyklů v Divišově velkými změnami a podnik získal nový majitel, který tvrdě pracuje na návratu mezi světovou elitu a vede jednání o možnosti znovu používání názvu JAWA.

Výběr z předpisů a požadavků mezinárodní motocyklové federace FIM pro plochodrážní motocykly:


Svislý plochodrážní motor japonského výrobce Honda (Foto: Pavel Fišer) Deflektor proti odlétávajícímu blátu od zadního kola


Fédération Internationale de Motocyclisme Union Européenne de Motocyclisme Autoklub České republiky

Nahoru