Finské národní parky

Ve Finsku slouží k ochraně přírody celkem 33 národních parků a 19 přísných přírodních rezervací, 34 jiných speciálních rezervací a 173 chráněných rašelinišť. Dále existuje ve Finsku možnost vyhlášení rezervací na soukromých pozemcích místní provinční správou. Těch je 884 a více než dvě třetiny jejich plochy tvoří vodní plochy. Krom toho jsou pro náročné trekkování určeny státem vlastněné "oblasti divočiny", jichž je ve Finsku, resp. ve finském Laponsku celkem 12. Celková rozloha parků je 7770 km². 30 parků spravuje společnost Metsähallitus. Celková plocha chráněných území představuje ve Finsku kolem 4% rozlohy státu. (Pro srovnání, v Čechách se toto číslo blíží ke 14%.)

Největší finské národní parky se nacházejí za polárním kruhem a jsou jimi:

• NP Lemmenjoki (2855 km², v krajích Inari a Kittilä, založen v roce 1956, v letech 1971 a 1982 postupně rozšiřován),
• NP Urho Kekkonen (2538 km², v krajích Sodankylä, Savukoski a Inari, založen v roce 1983) a
• NP Pallas Yllästunturi (1020 km², v krajích Enotekiö, Kittilä, Kolari, Muonio, založen v roce 2005).

ZÁSADY PUTOVÁNÍ PO FINSKÝCH NÁRODNÍCH PARCÍCH
Základní pravidla pro využívání laponských srubů nebo-li tup

Sruby nebo-li Tupy

Sruby nebo-li tupy jsou v NP ve finském Laponsku rozmístěny od sebe ve vzdálenosti 5 - 25 km a slouží k přenocování na jednu, v případě nouze na 2 noci. Sruby jsou rozděleny na několik tipů. K dennímu občerstvení, které je možné si připravit na propanbutanovém vařiči a k zahřátí u kamen slouží denní sruby - Päivatupy. Neslouží k přespání a nemají tedy ani palandy či lavice. Dřevník se zásoby dřeva, pilou a sekerou a dřevený záchod tu najdete však stejně jako u všech ostatních srubů. Dalším tipem srubu je Autiotupa - srub k přenocování zdarma. Ten bývá oproti dennímu srubu vybaven navíc dřevěnými lavicemi či palandami (až na zřídké výjimky bez matrací) a k některým patří dokonce i pravá finská sauna. Osvěžit po saunování se lze buď v řece či jezeře (hodně srubů je umístěno na jejich břehu) či přímo ve sněhu. Stejně tak voda na vaření a mytí se bere buď z řeky či jezera, nebo se na kamnech roztává sníh. Základní nádobí patří k vybavení každého srubu. Pro spousty z nás fascinující, ale jinak naprosto logickou věcí, je třídění odpadu. Za sruby jsou vždy do země zapuštěny kontejnery na baterie, plasty apod. Spalitelný odpad se pálí a odpad, pro který zde není kontejner by si měl každý odnést s sebou. Ve srubech samozřejmě není elektrický proud, takže se večery tráví při svíčkách, při nichž se lze začíst do zápisků v návštěvní knize. Ta slouží předně pro informace o pohybu lyžařů pro případ hledání někoho, stala se ale i jakýmsi deníkem putujících dobrodruhů. Využívání srubů k přespání má více pravidel. K těm nejpodstatnějším patří povinnost před opuštěním srubu nařezat a naštípat dřevo pro další nocležníky, narovnat jej u kamen k vyschnutí a připravit ježka nebo třísky na zátop a srub opustit hezky uklizený. Posledním tipem srubu je Varaustupa, srub k přenocování za poplatek. Ten funguje stejně jako Autiotupa, je však zamčený a klíč od něj si je třeba vyzvednout před zahájením putování v některém z informačních center NP.

A teď podrobněji k pravidlům obývání laponských tup, k jejichž dodržování by se měli zavázat všichni návštěvníci:

1. Srub je možno využít k přenocování na 1 noc, v případě nouze na 2.
2. Respektujeme ostatní i místní pravidlo, že kdo přijde nejpozději a je nejunavenější, má právo nás požádat o uvolnění místa ve srubu.
3. Když jde nejunavenější člověk spát, jdeme také, abychom nerušili.
4. Po vybalení věšíme batoh zvenku na tupu, šetříme tak místo sobě i ostatním.
5. Po ničem nečmáráme ani neryjeme nožem do klád.


6. Ve srubech samozřejmě nekouříme.
7. Třídíme odpad, spalitelný spálíme (alobal do této kategorie nepatří!), jiný si odneseme s sebou.
8. Šetříme dřevem i plynem v plynových vařičích (sníh roztáváme pouze na kamnech, plyn využíváme úsporně jen na vaření).
9. Kolik dříví jsme spotřebovali, tolik připravíme před odchodem pro ostatní, včetně ježka na zátop a třísek. Dřevo vyrovnáme ke kamnům, aby ve srubu mohlo pěkně vyschnout.
10. Před odchodem srub uklidíme, zameteme a opustíme jej v naprostém pořádku.


11. Před opuštěním srubu vždy překontrolujeme, zda jsou vyhaslá kamna a dobře uzavřen uzávěr plynové bomby, abychom tak předešli nebezpečí požáru.
12. Před našim odchodem vyprázdníme vodu ze všech nádob a kbelíků, aby později nezamrzla a nádoby tak nepopraskaly.
13. Myslíme na to, že zítra bude srub domovem pro podobné dobrodruhy jako jsme my…

Nahoru