Cyklokros
Cyklokros je jednou z terénních cyklistických disciplín. Zpočátku měřili své síly v cyklokrosu převážně silniční závodníci, kteří jízdu v terénu brali jako vhodný zimní trénink a přípravu na jarní sezónu, postupem času se však z cyklokrosu vyvinula samostatná disciplína. Závody se obvykle konají na podzim a v zimě (sezóna mezinárodních závodů Světového poháru trvá od září do ledna) a konají se na okruzích o délce asi 2,5 až 3,5 kilometru. Na okruhu bývají úseky s různým povrchem - trávou, hlínou, dlažbou, umělými překážkami a strmými stoupáními, kde závodníci musejí seskakovat z kol a kola přenášet. Závody obvykle trvají 30 minut až hodinu, celková délka závisí na podmínkách a kategorii závodníků.
První národní mistrovství se konalo v roce 1902 ve Francii. První mistrovství světa se však konalo až o mnoho let později, v roce 1950 ve Francii v Paříži a mistrem světa se stal domácí závodník Jean Robic (ten se však proslavil zejména v silničních závodech a jako vítěz Tour de France).
Oblasti, kde je tento sport nejvíce praktikován a sledován, odpovídají státům s tradicí silniční cyklistiky - Belgie (zejména Flandry), Nizozemsko, Francie, Švýcarsko, Itálie a také Česká republika. Nejvýznamnějšími mezinárodními závody této cyklistické disciplíny jsou dnes mistrovství světa (MS) a mistrovství Evropy (ME), Světový pohár, Superprestige a Gazet van Antwerpen Trofee.
Cyklokrosová kola se podobají kolům silničním - jsou lehká, mají úzké ráfky a pláště a zahnutá řídítka. Některé prvky však více připomínají horské kolo - profilované pláště pro zabránění smyku na kluzkém povrchu a brzdy upevněné na vidlicích rámu (brzdy typu cantilever), zabraňující hromadění bláta. Závodníci smějí v průběhu závodu kola měnit a v obtížných podmínkách je proto obvyklé, že mechanici při závodu opakovaně čistí, opravují nebo mažou kolo, které pak závodníkovi poskytnou při průjezdu depem.