Plochá dráha v České republice

Ani Česká republika nezůstala stranou, když Evropu ve 30. letech zachvátila nová sportovní disciplína zvaná plochá dráha. K průkopníkům tohoto sportu u nás patřil první vítěz Zlaté přilby Zdeněk Pohl. Prvním dějištěm plochodrážních závodů byly především klusácké pískové a dostihové travnaté dráhy (na klasických čtyřistametrových oválech se začalo jezdit mnohem později). V Mariánských Lázních burácely motocyklové motory na místní dostihové dráze už v roce 1925. Dokonce i na pražském stadiónu na Strahově se ve 30. letech pořádaly závody dvakrát ročně, vždy na jaře a na podzim a návštěvnost více jak sto tisíc diváků se dnes zdá být skutečně obdivuhodná. K tehdejším nejlepším jezdcům patřili Zdeněk Pohl, František Juhan, Jan Lucák, Hugo Rosák a další. Plochá dráha se postupem času stala u nás velmi populárním sportem a začaly se utvářet plochodrážní kluby a stavět plochodrážní stadióny. Mezi známá plochodrážní města patří zejména Pardubice, Praha, Slaný, Mšeno, Divišov, Plzeň, Chabařovice, Svitavy, Březolupy, Kopřivnice, Liberec a Mariánské Lázně (dodnes se zde jezdí dlouhá plochá dráha a je pořádán jeden ze závodů mistrovství světa). Některé z těchto stadiónů se stávaly a dodnes stávají dějištěm mnoha mezinárodních závodů. V dnešní době vlastní plochodrážní stadióny s nejlepším zázemím pro jezdce i diváky pražská Markéta a pardubický Svítkov. Pražská Markéta hostí již několikátý rok jeden ze závodů Grand Prix na klasické dráze a pardubický Svítkov se stává každoročně koncem září nebo začátkem října pořadatelem závodu o Zlatou přilbu, kterému předchází juniorský závod o Zlatou stuhu.

V bohaté plochodrážní historii České republiky se objevuje také mnoho jmen s mezinárodními úspěchy. Patří mezi ně zejména Luboš Tomíček st.(který se stal poslední obětí závodu o Zlatou přilbu a na jehož počest se od roku 1969 jezdí každoročně Memoriál na pražské Markétě), Antonín Kasper st. a ml., Jiří Štancl st., Zdeněk Kudrna, Roman Matoušek, Bohumil Brhel, Lukáš a Aleš Drymlovi a další. Objevuje se také několik výborných juniorských závodníků (Matěj Kůs, Filip Šitera, Martin Gavenda), kteří by mohli být dobrým příslibem do budoucnosti.

Zlatá přilba

Zlatá přilba je jedním z nejstarších plochodrážních závodů Evropy založeným v roce 1929 pardubickými motocyklovými nadšenci Adolfem Trnkou, Františkem Štěpánkem, Františkem Hladěnou a dalšími. První ročník vyhrál známý český motocyklový a hlavně automobilový závodník Zdeněk Pohl. V letech 1929 až 1963 se závod konal na travnaté dráze pardubického dostihového závodiště (ve 40. letech přerušila závod druhá světová válka a v 50. a 60. letech se díky komunistickému režimu pořádal nepravidelně). Od roku 1964 je závod o Zlatou přilbu každoročně pořádán na plochodrážním stadiónu ve Svítkově. Do roku 1964 mohl startovat libovolný počet jezdců na rozličných motocyklech různých obsahových tříd. Nyní je závod vypisován pouze pro 32 jezdců na plochodrážních speciálech. Závod se skládá z kvalifikačních, čtvrtfinálových a semifinálových jízd, každá se jede třikrát, vždy na čtyři kola. V každé jízdě startuje šest jezdců. Jezdec může v kvalifikaci, ve čtvrtfinále a v semifinále vynechat vždy jednu jízdu, protože se mu započítávají jen dva lepší výsledky. Pořadí v cíli se boduje 5-4-3-2-1-0. Dosažený počet bodů rozhoduje o postupu, postavení na startu a složení šestic jezdců. Šest nejúspěšnějších startuje ve finále, které jediné se jede na šest kol. Vítěz získává do trvalého vlastnictví pozlacenou přilbu vyrobenou zlatnictvím Pavla Lejhance v Pardubicích a plochodrážní motocykl JAWA (dnes JRM). Dalších šest jezdců bojuje v "malém" finále o šesté až dvanácté místo. Nejúspěšnějším jezdcem historie závodu o Zlatou přilbu se stal známý dánský závodník Ole Olsen, který vlastní sedm pozlacených přileb. Také jeden z nejúspěšnějších domácích závodníků Jiří Štancl se může pochlubit pěti vítězstvími a zlatými přilbami, čímž se zařadil mezi nejúspěšnější jezdce tohoto prestižního závodu.

     Kalendář vybraných závodů v roce 2023

     Výsledky vybraných závodů v roce 2022

Nahoru