Cyklistické zájezdy


Čechy   Francie   Chorvatsko   Itálie   Korsika   Maďarsko   Německo   Norsko   Rakousko   Sardínie   Slovinsko   Švýcarsko  

Čechy

Nejvíce kilometrů v sedle kola jsme najezdili samozřejmě po naší vlasti. Navštívili jsme již hodně míst, z nichž nám nejvíce v paměti i srdci utkvěly Jizerské hory, Šumava, Český ráj, Pojizeří, oblast Labe v Českém středohoří a Kokořínsko. Pevně věříme, že další místa i kilometry budou hojně přibývat, ať už budeme jezdit jako průvodci cyklistických akcí či sami ve svém volném čase...

Jizerské hory - Předěl Pod Holubníkem
Na Smrku 1124 m n. m. Z podzimní vyjížďky - Rádlo

Nahoru


Francie

Slunnou Francii proslavenou dobrým vínem jsme při svých cestách na kole, na nichž jsme se "svěřili" do péče jedné z cestovních kanceláří netradičně jako klienti a nikoliv průvodci, poznali jen z části, a sice z té severozápadní, totiž Normandii. Normandie je zemí camembertu a calvadosu, jablečného vína cidre a pochoutek z darů moře. Normandie se vždy pyšnila velkými přístavy. Dva z nich - asi nejdůležitější - jsme mohli při našem cykloputování také navštívit: Rouen při Seině, který slouží jako nejbližší spojka s Paříží a Le Havre, který si drží významné postavení v transatlantickém obchodu. Skvosty gotické architektury jsme mohli obdivovat na katedrále v Bayeux, klášterech v Caen a v neposlední řadě v klášteře na ostrově Mont St-Michel. Protože jsme ale většinu času strávili v sedle kola a obdivovali spíše moře, útesy (především ty bílé v Etretat) a Bohem zapomenuté vesničky, utkvěla nám vzpomínka na Normandii spíše ve spojení s vyloděním spojeneckých vojsk v roce 1944 a následnou Bitvou o Normandii, jejíž odkaz střeží řada válečných muzeí, památníků a hřbitovů. Projeli jsme dějiště vylodění - pláže Sword, Juno, Gold, Omaha a Utah Beach, zastavili na pietních místech a tiše doufali, že se v budoucnu nic podobného již nikdy nebude opakovat.

Etretat a bílé útesy Le Havre, za 2. světové války téměř celý zničen, dnes druhý největší přístav Francie
Arromanches - zbytky přístavu Mulberry, dějistě vylodění 2,5 miliónů mužů Německý bunkr na útesech Pointe du Hoc
Nejrozsáhlejší americký hřbitov v Colleville-sur-Mer Klášter na ostrůvku Mont St. Michel
Katedrála v Bayeux

Nahoru


Chorvatsko

Do chorvatské Istrie jsme zavítali již několikrát ve své jarní cyklistické přípravě i jako průvodci. Projížďky Istrií jsou nádherné hlavně po klidných vnitrozemních silničkách vedoucích často vinicemi či přes zapomenuté vesničky. V jarním období nepřekypují pobřežní části turisty, a tak si i je lze vychutnat v poklidu. Motovun - obklopený vinicemi, vévodí kraji na strmém návrší nad údolím řeky Mirny. Se svými starými městkými branami, paláci, měšťanskými domy a kostely patří ke skvostům Istrie. Vysoko položené městečko Opertalj, ve kterém se zastavil čas, údolí Mirny, zařízlé hluboko do nitra Istrijského poloostrova a proslulé výskytem lanýžů, turisticky rušnější Poreč, nádherný Limský záliv, středověké městečko Buje s kouzelným historickým jádrem, na severu Savudrie a Umag s majákem a výhledy na slovinský Piran a Piranský záliv a na jihu starobylé městečko Rovinj a historická Pula s amfiteátrem, všude tam nás zavedly naše cesty na kole.

Poreč Motovun - starobylé městečko na kopci 277 m n. m.
Před společným švihem Bez kola ani ránu!
Limský záliv Večerní romantika u moře

Nahoru


Itálie

Itálie je země cyklistům zaslíbená. K jezeru Lago di Garda jsme se poprvé vypravili s kamarády v souvislosti s konáním bikového festivalu BikeFest, který se každoročně koná začátkem května v letovisku Riva del Garda. Od té doby se do těchto míst vracíme na vlastní pěst i v roli průvodců bikových a cykloturistických zájezdů. Místní terény nabízí nepřeberné možnosti: náročné výjezdy do sedel i k horských jezerům i méně náročné mtb a cyklistické trasy v okolí jezera. K těm prvním určitě patří Tremalzo, Monte Baldo, k těm druhým např. Pregasina, Lago di Tenno, Lago di Ledro, St. Giovanni, oblast kolem Arca a mnoho dalších. Cyklostezkami mezi vinicemi se lze od jezera dostat k řece Adige, podél které vede příjemná cyklostezka opět vinicemi téměř až do Verony s historickou arénou a proslulým balkónem Julie. K řece Adige jsme se vrátili jako průvodci i v jiném zájezdu v úseku od rakousko-italské hranice Reschenpaß/Passo di Ressia (1500 m n. m.) do Meranu (300 m n. m.). Cyklostezka nás vedla vinicemi i jablečnými sady přes historický Mals se zakřivenými uličkami, Nauders se zámkem Naudersberg ze 13. stol., nedaleko mramorových dolů u Laas, pod hradem Juval, jež se stal sídlem světově známého horolezce Reinholda Messnera, a nakonec do honosného Meranu s knížecím zámkem.

Římský voják na stráži u vstupu do Arény, římského amfiteátru na Piazza Bra, Verona Dantův pomník na Piazza della Signori, Verona 83 m vysoká věž Torre Lamberti z r. 1448 zdobící Radniční palác na Piazza delle Erbe, Verona
Pohled na letovisko Riva del Garda Lago di Garda v podvečer
Bikování kolem jezera Garda - cestou zařízlou ve skále do vesničky Pregasina Na vrcholu Monte Baldo 1790 m n. m. s pohledem na Lago di Garda
Sjezd z Monte Balda je úžasným zážitkem Lago di Tenno
Nad jezerem Garda při výjezdu pod Monte Altissimo 1703 m n. m. Rifugio Garda 1702 m n. m. pod Monte Tremalzo 1974 m n. m.
Jablečnými sady po cyklostezce podél Adige Řeka Adige před Meranem
Drávská stezka - Lago di Lano/Dürrensee Italské Dolomity

Nahoru


Korsika

Nejhornatější ostrov Středomoří, nazývaný také "Hora v moři", jsme jako průvodci cyklistických zájezdů poznávali ze sedla kola již několikrát. Na těchto cestách jsme na kolech objeli vztyčený prst mysu Cap Corse a projeli celé západní pobřeží. Naši cestu lemovaly desítky zachovalých i pobořených janovských strážních věží z 16. stol., které měly obyvatele chránit před nájezdy pirátů. Kromě obchodního přístavu Bastia jsme navštívili romantický Saint-Florant, údajné rodiště Krištofa Kolumba, přístav Calvi s dochovalou Citadelou tyčící se nad městem, přístav Porto se čtyřhrannou janovskou věží a nádhernými plážemi, původně řecké Cargese, Napoleonovo rodiště a turistické centrum Korsiky Ajaccio, krvavými vendetami proslulé Sarténe, nejjižnější město a perlu Korsiky Bonifacio s bílými vápencovými útesy tyčícími se ve výšce 80 m nad mořem i obchodní přístav Porto Vecchio. Projížděli jsme přes pískové, oblázkové i černé pláže, oblast rudě zbarvených skal Les Calanches s bizardními skalními útvary, vyšlápli jsme si do sedla Col de Bavella (1218 m n. m.) pod impozantním pohořím Bavella ve vnitrozemí, prozkoumali archeologické nálezy ve Filitose a doslova všemi smysly si užívali jedinečnou kombinaci kouzelné přírody, moře, slunce a kola.

Mys La Revellata Na pláži Chiavari
Proticcio - večerní romantika u moře Rudé skály v Les Calanches
Sedlo Bocca a Palmarella (408 m n. m.) Propriano

Nahoru


Maďarsko

Do Maďarska jsme se vypravili v roli průvodců pohodového cyklozájezdu prozkoumat oblast kolem Neziderského jezera, ležícího z části v Rakousku a z části v Maďarsku. Maďarské značení cyklostezek se s rakouským sice nedá srovnat, zato jsme si mohli vychutnat prázdné silničky, průjezdy zapomenutými vesničkami (často s prvky selského baroka), zastávky ve vinárně, či večerní posezení ve sklípku u dobrého maďarského pokrmu i sklenky vína. Znavené nohy si odpočaly v termálních lázních Bük a kromě pozorování dění a folklóru v projížděných vesnicích jsme nahlédli také do historie maďarského Versailles, zámku Esterházy v městečku Fertöd. Za zmínku jistě stojí také Šoproň, vzácné historické město vzniklé na jantarové stezce s krásně renovovaným historickým centrem. V okolí Neziderského jezera jsme mohli pozorovat hnízdiště mnoha druhů ptactva a při tichém průjezdu poklidnou rovinatou krajinou příjemně relaxovat.

Zámek Esterházy - maďarské Versailles Pohodové maďarské silničky a cyklostezky
Selské baroko Večeře ve vinném sklípku na maďarský způsob

Nahoru


Německo

Díky zahraničním studiím se Německo stalo mou druhou cyklistickou vlastí. Nejprve to byly cesty po Sasku a v trojmezí Německa, Polska a Čech, pak cyklostezka Oder-Neiße Radweg vedoucí ze Žitavy (dnes už z Liberce) podél Nisy a Odry do německého Uckermünde a polského Štětína, cyklostezka Spreeradweg, vedoucí od pramene Sprévy na úpatí Kottmaru do Berlína, následovaly cesty ve spolkových zemích Hessen, Rheinland-Pfalz, kolem měst Frankfurt n/M a Mainz a podél Mohanu a Rýna s krásnými vinicemi a hrady. Společně s Tomem jsme později absolvovali jako průvodci cykloturistický zájezd v oblasti Lužice, mezi vodními kanály Spreewaldu a v oblasti Flaeming Skate u Berlína, který je, ač nevede nikterak zajímavou krajinou, proslulý hustou sítí perfektních cyklostezek a stezek pro in-line bruslení.

Spreewald - ve skanzenu Lehde Typický dopravní prostředek po kanálelch Spreewaldu
Osvěžení na cestě Zittau, Dreiländereck - trojmezí Německa, Polska a Čech

Nahoru


Jižní Norsko

Jižní Norsko jsme měli možnost poznat nejen jako průvodci poznávacích a turistických zájezdů, ale také cyklozájezdů. V sedle kola jsme se vydali po cestě legendární postavy Peera Gynta, za pižmony východními, největší zoologickou raritou, pak zase horským terénem po NP Dovrefjell. Navštívili jsme i místní horské městečko Dombas s Trollím parkem a přírodovědným muzeum NP Dovrefjell. Dalším z navštívených parků byl NP Rondane s romantickou krajinou protkanou turistickými i cykloturistickými trasami jako je proslulá Grimsdalsveien. Při svých toulkách po Norsku jsme navštívili i lyžařská střediska Geilo a Lillehammer, známý nejen skokanskými můstky, ale také Maihaugenem, jedinečným skanzenem norského venkova a města. Absolvovali jsme pěší túru po hřebeni Besseggen s nádhernými výhledy na jezera Gjende, Bessvatnet a na vrcholky a ledovce nejvyššího norského pohoří Jotunheimen. Na raftech zakusili dravost řeky Sjoa a na kolech prozkoumali okolí Randsverku. Nezapomenutelným zážitkem byla jedna z nejznámějších norských cyklotras Rallarvegen, která byla vybudována při stavbě železniční trati Oslo - Bergen, přes sněhová pole, k nejvýše položené železniční stanici Finse (1222 m n. m.). Norskou architekturu jsme obdivovali ve městech Vagamo, Garmo a Lom, která se mohou pochlubit tradičními dřevěnými norskými sloupovými kostely. Se soby jsme se setkali při výstupu na vrchol Dalsnibby, za jehož zdolání jsme byli odměněni překrásnými pohledy na Geirangerfjord a od něj se zvedající Orne Veien (Cestu orlů). Hukot nesčetných vodopádů nás pak provázel při plavbě po tomto nejznámějším z norských fjordů. S Norskem jsme se rozloučili návštěvou hlavního města Osla, kde jsme důkladně prozkoumali nejen četné památky, ale především muzea FRAM a KONTIKI a sochařský park Gustava Vigelanda.

Pohled na Lillehammer ze skokanského areálu Cesta Peera Gynta
V NP Dovrefjell nás překvapili pižmoni a bouřka Krajina v NP Rondane
Myslivna v NP Rondane Sloupový kostelík v Lomu
V NP Jotunheimen Na hřebeni Besseggen - jezera Gjende a Bessvatnet
Rafting na řece Sjoa Pohled na Geirangerfjord
Horská chata Djupashytta pod Dalsnibbou Setkání se soby při výstupu na vrchol Dalsnibba
Na cyklotrase Rallarvegen Přes sněhová pole na Rallarvegen
Červencová krajina na Rallarvegen Cyklotrasa Rallarvegen vede podél horské železniční tratě

Nahoru


Rakousko

Rakousko jsme na kole poznávali jako průvodci cykloturistických zájezdů i na vlastní pěst a dodnes je pro nás spojeno s perfektními dálkovými cyklostezkami a jejich infrastrukturou, upravenými vesničkami a ochotou místních obyvatel. Za zmínku určitě stojí Tauernská stezka vedoucí pod hradbou Vysokých Taur a podél řek Saalach a Salzach až do historického Salcburku. Přírodní zajímavostí číslo jedna jsou na ní Krimmelské vodopády, páté nejvyšší vodopády na světě. Zážitkem na Enžské cyklostezce je kromě přírody samotné jízda po zrušené horské železnici s 13 tunely skrz NP Vápencové Alpy. Také Solná komora s četnými jezery a jezírky nabízí spoustu cyklistických variant. Bonbónkem mezi cyklistickými zážitky v Rakousku byl výjezd Großglocknerhochalpenstraße za deště, který se ve výšce 2571m n. m. proměnil ve sněžení - uprostřed léta.

Tauernská stezka Enžská stezka
Großglocknerhochalpenstraße - Fuschl Tor Großglocknerhochalpenstraße - v dálce tunely na Hochtor 2575 m n. m.
Po 30 km stoupání na vrcholu Großglocknerhochalpenstraße - Edelweisspitze 2571 m n. m. Sjezd z Edelweisspitze

Nahoru


Sardínie

Jako průvodci cykloturistických zájezdů jsme poznali také Sardínii, jež začátkem května připomínala kvetoucí botanickou zahradu a v září vyprahlou krajinu lákající nás však na sladké víno, fíky, ostružiny, plody opuncie a samozřejmě do teplého moře. Na kole jsme projeli její severní a západní část. K nejkrásnějším cyklistickým cílům na severu patřily určitě ostrovy La Maddalena a Caprera - Garibaldiho sídlo, pobřežní cesta do Santa Teresa a skalnatý mys Capo Testa s bizardními skalními útvary a výhledy na Korsiku, přístav Porto Cervo a z něj vedoucí pobřežní cesta do Porto Rotondo s krásnými výhledy na moře a útesy. Také zajížďky do vnitrozemí k prehistorickým obydlím "nuraghe" měly své kouzlo. Na západě ostrova stojí jistě za zmínku mys Capo Cacia s jeskyní Grotta di Nettuno (Neptunova jeskyně) a impozantním majákem vysoko nad mořem či pobřežní silnice z Alghero do Bosy s nekonečnými výhledy na útesy a moře. Z navštívených měst nás nejvíce oslovily pobřežní město Bosa s přístavem a impozantní pevností, katalánské Alghero, přístavní město Palau, pobřežní Castelsardo s hradem janovské rodiny Doriů na kopci nad mořem i poklidný ráz vnitrozemních městeček Osilo, Nulvi a Tempio. Cykloputování po Sardínii vyžaduje díky kopcům též trochu kondice, ale za tu námahu získané zážitky určitě stojí.

Capo Caccia s majákem na útesu 168 m n. m. Z pobřežního přejezdu z Bosy do Fertilia s nekonečnými výhledy na moře a útesy
Moře svádí - na ostrově La Maddalena Křížem krážem kouzelným ostrovem Caprera
Květnová Sardínie je jako kvetoucí botanická zahrada Mys Capo Testa s žulovými útesy
Mys Capo San Marco s majákem a střážní věží Malovaný dům v přístavním městě Palau
Neptunova jeskyně na poloostrově Capo Caccia Domus di Janas, dům čarodějnic v Sédini - pohřební komory, později vězení, dnes muzeum Zdobený dům ve vnitrozemním městě Nulvi

Nahoru


Slovinsko

Cykloputování Slovinskem opět v roli průvodců hned několika cykloturistických zájezdů máme spojené s Julskými Alpami, nejvyšším pohořím Slovinska, Dinárským pohořím a Krasem. Ze sedla kola jsme si (při jeho objezdu) prohlédli hřeben Kamin s jediným opravdovým ledovcem Julských Alp a vyjeli na Mangartské sedlo (2055 m n. m.) - jednu z cyklistických lahůdek Julských Alp. Další lákavý výjezd nabízelo nejvyšší silniční sedlo Slovinska, Vršič s 1611 m n. m. Nezapomněli jsme však navštívit ani Bohinské a Bledské jezero, alpské farmy s jejich tradičními sušáky na seno toplar, vodopády Savica a Mostnica, soutěsky Vintgar a Pokljuka, lyžařské středisko Podkoren, přírodní rezervaci Zelenci a legendární skokanské můstky Planica. Cyklisticky neméně zajímavé byly také pasáže vedoucí údolím Soči, smaragdové, hřmící horské řeky, která patří mezi nejkrásnější evropské toky. Projížděli jsme městečky Bovec, Kobarid a Tolmin, obdivovali vodopád Boka, pevnost Kluže na strmé skále nad šedesát metrů hlubokou roklí Koritnica. Na Slovinské Alpy navazují směrem k jihu Dinárské pohoří a Kras - protáhlá náhorní planina, díky erozní činnosti vody bohatá na jeskyně a propasti, z nichž jsme navštívili Škočjanské a Postojenské jeskyně - jedny z nejimpozantnějších jeskynních systémů v Evropě, Předjamsky Grad s jeskyněmi pod hradem a samozřejmě slavné hřebčíny v Lipici.

Za Predelem se blíží 12 km dlouhé stoupání do Mangartského sedla 2055 m n. m. Horská silnička na Mangartské sedlo je cyklistickou lahůdkou Julských Alp
Mangartské sedlo na dosah Uznání po dlouhém stoupání na Mangart :o)
Postojenská jeskyně V Triglavském národním parku Soutěska Vintgar
Bledské jezero s ostrůvkem Hrad Predjama
Pohoří Martuljek s nejvyšší horou Špik 2472 m n. m. Nejvyšší silniční sedlo Slovinska Vršič 1611 m n. m.
Výlet za hranice Slovinska k italským jezerům Fusine 900 m n. m. Na slovinsko-italské hranici nedaleko skokanských můstků Planica

Nahoru


Švýcarsko

Ve Švýcarsku jsme jako průvodci cykloturistických zájezdů projeli údolí Innu (Engadin) a vyjeli několik horských cyklistických lahůdek jako Berninapass (2328 m n. m.), Umbrailpass (2498 m n. m.) a konečně Passo del Stelvio (2758 m n. m. - 3. nejvyšší v Alpách), odkud je krásný výhled na Ortler (3905 m n. m.), ledovec Bernina (4045 m n. m.), Rhaetské Alpy a úžasné serpentiny do údolí Adige v Itálii. Cyklistická stezka údolím Innu začínala v horském sedle Malojapass (1815 m n. m.), kde nad Malojou vytéká z jezera Lunghinsee (2600 m n. m.) řeka Inn, a vedla nás pak z Maloji k severu širokým údolím Oberengadin s několika jezery do dolní části Unterengadin, kde řeka dostává podobu kaňonu. Cykloputování švýcarským kantonem Graubünden zpestřovaly také zastávky v horských obcích jako Guarda s rázovitou architekturou (považovaná za nějkrásnější horskou ves ve Švýcarsku) nebo ve světoznámých lázních a sportovním středisku St. Moritz či horském městečku Zernez. Nejvíce nám však učarovala divoká příroda, jíž nás švýcarské cykloznačení vedlo.

St. Moritz Údolí Morteratsch s ledovcem Bernina cestou na Berninapass 2328 m n. m.
Umbrailpass 2508 m n. m. Passo del Stelvio 2578 m n. m. - serpentiny do údolí Adige v Itálii
Švýcarská idyla Hořec Clausiův

Nahoru